Nemusíte být nutně pamětníkem, abyste si vzpomněli na Záhadu Blair Witch, film, který v roce 1999 vnesl do hororového žánru čerstvý vítr. A nebylo to díky ničemu jinému než nízkému rozpočtu a s ohledem na to zvolenému způsobu realizace. Natáčení na dvě ruční kamery (digitální a 16 mm) vtáhlo diváka do příběhu, který mohl prožívat z pohledu očí hlavních hrdinů. Pak už stačilo jen vstoupit do temného lesa opředeného legendou…

Tenhle horor se opravdu vydařil a navíc ukázal, že lidem nejde ani tolik o digitální monstra jako o skutečně dobrý příběh s dobrou atmosférou.

Ve stopách Záhady Blair Witch kráčí novodobý hit, který byl také natočen na digitální kameru, natáčení trvalo pár dnů a točilo se v režisérově domě. Celkové náklady byly 15 000 dolarů. Povídá se, že uvedení do kin inicioval Steven Spielberg, který chtěl režisérovi nabídnout peníze na jeho přetočení.

Oren Peli ale požádal o zkušební projekci, kde lidé „omdlévali hrůzou“, což Spielberga „přemluvilo“ a film nasadil do celosvětové distribuce tak, jak byl. Až na ten konec. Do kina se proto dostává film zakončený tak, jak vymyslel Spielberg. Těžko říct, který z konců je působivější – sami to můžete posoudit na internetu, kde jsou obě verze k dispozici.

Čím tedy Paranormal Activity ve studiu Paramount zaujal? Příběh se odehrává v jednom domě a po většinu času sledujeme jen hlavní dvojici hrdinů: Katie a Micaha. On si právě pořídil kameru, aby s ní zaznamenal problém své přítelkyně. Tu totiž od osmi let pronásleduje cosi nehmotného, co po nocích šeptá její jméno a rachotí nábytkem.

Odborník na duchy odhaduje, že by mohlo jít o démona, a tak Micah nechává po nocích běžet kameru, aby démonovu aktivitu zaznamenal. A to se mu opravdu daří. Působivé záběry noční ložnice obohacuje démon svými projevy -ať již jde jen o pohyb dveří, nebo stopy v nasypané mouce. V těchto momentech se opravdu budete bát. Jsou působivé, vypadají skutečně a v tom je jejich síla.

Bohužel, hlavní hrdinové se chovají velice hloupě. Ona chce vyhledat pomoc, on jí to ze všemožných důvodů rozmlouvá. Jeho důvody jsou egoistické a argumenty nepřesvědčivé. Pravdou je, že rozpočet filmu prostě neumožňoval „pomoc vyhledat“. A navíc by to rozbilo koncept scénáře, který hrůzu buduje právě na tom, že dva lidé ve velkém domě pobíhají uprostřed noci s kamerou a hledají toho, kdo jim ztrpčuje život. Působivé, ale v rámci snahy o realističnost poněkud nerealistické.

Bát se ovšem budete. Jak ale bude čas ubíhat, s gradující hrůzou bude také stoupat počet děr ve scénáři. A ty vás budou vytrhávat z příběhu. Je jen otázkou, zda nad hrdiny zlomíte hůl, nebo jim jejich zkratovité jednání prominete a přistoupíte na jejich hru. Ať tak či onak, nedoufejte v podobně údernou pointu jako u Záhady Blair Witch. Zde je konec nemastný neslaný. A to jak ten původní, tak ten nový.

Přesto se film stal obrovským hitem. Za první týden vydělal jen v USA 9 100 000 dolarů. Zrovna v tomto případě evidentně marketing odvedl mnohem lepší práci než filmaři. Nicméně každý horor, který se vymyká standardu, je vítaným zpestřením. A u tohohle se určitě alespoň místy budete bát. A za to si ty tři hvězdičky zaslouží.