Hrdina zazáří jako meteor. Vzpomínka na něj se roztříští na povrchu reality.

Úlomky povětroně se rozsypaly v prostoru i čase. Lidé je sesbírali, obrobili podle svého a zasadili do šperků, jeden každý jiná legenda. Můžeme vypátrat upravené klenoty, ale původní tvar meteoritu z nich nesestavíme.

1. Nerušte Buddhu, Buddha spí

Buddha Šigemuni se v klidu ponořil do nirvány, neboť světu zanechal strážce. Pověřený bůh Churmast po pěti stech letech sešle svého potomka, Vyvoleného Zachránce, dolů na Zem, která bude ohrožena bídou, zmatkem a nespravedlností. Jenže Churmast na svůj úkol v nebeských radovánkách zapomněl. Ejhle, sedm set let pryč a Země se zmítá v trýzni! Průšvih o to větší, že žádnému z Churmastových synů se na zuboženou Zemi nechtělo. Posléze ten nevděčný zástoj vzal na sebe prostřední Üjl Bütégč, ovšem s drobnými podmínkami; byla by to tatínkova ostuda, kdyby ho na Zemi porazili.

Üjl Bütégč bude vybaven nejdokonalejší, nejzářivější zbrojí, nejpádnějšími zbraněmi, včetně kouzelného třísáhového meče, pasti na zvěř s devíti oky a hrozivou sekerou. Na svět s ním sestoupí jeho tři sestry obdařené zázračnými schopnostmi a jeden z nebešťanů coby pozemský sourozenec, třicet bohatýrů z Churmastovy družiny a nejskvělejší kůň ve vesmíru. Kromě toho Üjl Bütégč zdědí Churmastův trůn.

Tak se měl na zemském povrchu objevit Gesar, lví bojovník a vladař zástupů.

2. Padouch Coton v akci

Tři pastevecké kmeny se dohodly, že zaútočí na boháče. Ale jeden z jejich náčelníků, pletichář Coton, boháče varoval a nechal ho chvatně odkočovat, výměnou za jeho sličnou dceru. Nebohá Amardžil se Cotonovi bránila; ze vzteku ji provdal za svého staršího bratra Senlona. Coton ho pak zbavil vedení druhého z kmenů, ožebračil a vyštval do stepi.

Starý muž s mladou manželkou živořil v nouzi. Když Amardžil kouzlem otěhotněla, chystala se novorozeně raději zabít, než aby žalostně umíralo hlady. Přivedla na svět tři čarovné víly, které vzápětí uletěly, a statného synka Gesara. Pro chudinku Amardžil byl porod těch neobvyklých bytostí hotovým otřesem. Synáčkovi hned po narození pusa jenom jela, a pohled na něj taky stál za to.

Pravým okem šilhá – zlověstným pohledem odhání zlé síly. Levé oko vyvalil – dobře vidí všechno, co se děje a co se stane. Pravou ruku natáhl – aby porazil všechny nepřátele.

Levou ruku sevřel v pěst – bude pevně vládnout všem bytostem. Pravou nohu zvedá – protože vztyčí praporec víry. Levou nohu natahuje – aby rozdupal ničemníky. Cení padesát čtyři bělostných zubů – chystá se rozdrtit temnou moc démonů.

Od Gesarova příchodu se jeho pozemským rodičům dobře dařilo; zato sklaplo Cotonovi. Přežil by, že si Senlon, povzbuzován zdatným synkem, vzal zpět majetek, ale Cotonovi vadil víc synovec, ten drzý spratek!

3. Božské mimino zasahuje

Už v kolébce prokázal Gesar své nadpřirozené schopnosti.

Démon v podobě zlopověstného havrana usedal k malým dětem a vyklovával jim očička. Gesar si na něj počkal, nastražil si mezi brvy past s devíti smyčkami – a havrana lapil. Jiný pekelník přestrojený za lámu chodil nemluvňátkům žehnat a přitom jim nenápadně ukousl jazyk. Ale chlapeček Gesar ďábelského lámu obelstil a vyhryzl mu jeho vlastní jazyk, až se ničemník zadusil krví.

Step zaplavila hejna myší velkých jako býci. Batole Gesar vzalo sekeru a přerostlé hlodavce rozporcovalo… Klučík Gesar pásl stádo, když potkal sedm černých čarodějníků na koních. Lstí jim vyměnil jejich oře za krásné komoně – očarované pruty, které své strašlivé jezdce svrhly do hlubin moře.

Na mohyle vysoké jako hora se usadil lidožravý obr. Výrostek Gesar se proměnil v otrhaného tuláka, který na úpatí mohyly bezelstně vykutával sviště z nory. Nenápadně poddoloval celou mohylu: zhroutila se a ve svých rozvalinách pohřbila obra.

Nejvíc Gesara bavilo, když si mohl utahovat ze zlého strýce Cotona a různě mu škodit. Cotonovi nechyběla vynalézavost, zášť a ochotna ke špatnostem, jenže na Gesarovu magii neměl. Pro Gesara bylo hračkou střetnout se při svatbě Cotonova syna s nevěstiným bratrem, lámou kouzelníkem, v souboji čárů. Odvedl si Cotonovu nastávající snachu a provdal ji za svého milovaného bratra Case Čichera.

4. Zápas o nevěstu

Gesar sám se taky rozhlížel po nevěstě – padla mu do oka krásná Rogmo, dcera mocného chána. Božský převtělenec se rád pobavil na cizí účet, zkoušel a pokoušel blízké i nepřátele. Jeho žertíky připomínají drsné komedie moderní produkce… Pokud se dostal do úzkých, pomohla mu kouzla, když bylo ještě hůř, zasáhli jeho nebeští příbuzní.

Gesarovi přišlo jako báječný nápad ucházet se o vznešenou Rogmo v masce ukoptěného výrostka s věčným soplem až k bradě. V soutěžích, které Rogmin otec uspořádal, vycmrndlý unudlený špindíra porazil střelce, přepral zápasníky, zvítězil v dostizích, přechytračil intrikánského Cotona a jediný dokázal pro krásnou Rogmo ukořistit zářivá pera bájného ptáka.

Krasavici získal k jejímu pramalému nadšení. Rogmo však brzy pochopila, že její ohavný manžílek není jen tak někdo… Vydala se usopleného chotě stopovat a našla ho v jeho nádherné božské podobě, jak ve skalní jeskyni hoduje s nebešťany.

Gesarova teta, Bílá bohyně, si návštěvnice všimla. Nabídla jí pohoštění, vařené nemluvně.

Rogmo pokrm odmítla: prý je příliš sladký. Bohyně poctila dívku palcem z nebožtíka. Rogmo zdvořile ukrojila sousto, ochutnala a usoudila, že je jídlo příliš tuhé.

„Jak tě máme přijmout do rodiny, jak ti mám seslat potomky, když ti nic není vhod?“ rozzlobila se Bílá bohyně. „Mohlas mít syny ještě skvělejší než Gesar! Ale budiž, ať má můj synovec děti. Kolik jich budeš chtít?“ „Vzácná paní, rozhodni sama,“ ukláněla se Rogmo.

„Dobrá, budeš jich mít sto osm,“ blahosklonně děla bohyně.

Zlé jazyky praví, že také proto jsou vyprávění o Gesarovi tak rozsáhlá: nezapomínají na osudy jeho potomstva.

5. Osudová žena číslo dvě a více

Vládce Gesar přemáhal démony, kteří šířili choroby, pobíjel obry lidojedy, střežil zem před nájezdy. Čínský císař mu svěřil do správy provincii a oženil ho se svou dcerou, zářivou Güne. Ale Gesar měl příliš neklidnou duši, než aby blahobytně zůstával v Číně.

Při jedné z výprav se setkal s půvabnou lučištnicí Adžu Mergen, dcerou vládce lusů, hadích lidí. Převlékala se za chlapce-bojovníka a její střely nikdy neminuly cíl. Gesar lstivě odhalil její tajemství. Soupeřil s ní ve střelbě, v zápase a v plavání. Vítězila, ale když jí Gesar pomocí očarovaného větru odnesl oděv, promrzlá se schoulila do mužova náručí a stala se chánovou druhou manželkou.

Gesar ukrýval další milovanou ženu, Arlan Deset tisíc radostí. Strýc Coton po Arlan zatoužil. Lákala ho její krása, synovci chtěl ublížit. Arlan starého náčelníka odmítala, napřed zdvořile, nakonec s výpraskem. Pomstychtivý Coton zajistil, aby se o překrásné Arlan dozvěděl mangas z východu – strašlivá, dvanáctihlavá obluda. Coton také zařídil, aby synovec onemocněl, a přesvědčil Rogmo i celý kmen, že Gesar choří Arlaninou vinou, že je nutné ji pro jeho uzdravení a pro bezpečí všeho lidu vypudit… Osamělá Arlan marně volala Gesara na pomoc. Roztoužený mangas ji unesl do svého sídla. Tam zhltal své dosavadní, méně atraktivní manželky a oženil se s Arlan.

Za nějakou dobu Gesar vyzdravěl a sháněl se po své Arlan. Coton i Rogmo se vydatně snažili, aby všechno zapřeli a pak alespoň druhou ženu očernili – hlavně, aby odvrátili chána od záměru přivést Arlan zpátky z mangasovy říše. Intrikovali celé tři roky, ale Gesar se nakonec nedal zastavit.

6. Padá hlava za hlavou

Gesar vyrazil s věrným koněm, a tři božské sestry pomáhaly chánovi hledat cestu, přemáhat nečisté stvůry, unikat nebezpečím kouzel a zbraní.

Když dorazil k mangasovu sídlu, proměněn v šedého sokola zaútočil na netvora, znepokojil ho a poranil. Nato se nechal svým čarovným koněm přenést přes jinak nepřekonatelné hradby, přetvořil se v poloslepého žebráka, vklouzl do mangasova paláce… Znovu objal spanilou Arlan. Ukryla chána v domě, zatímco na netvoru vyzvídala, jak by ho (ne)mohl Gesar zabít.

Mangasův nepřítel by se musel pomocí kouzelných prstenů dostat ven za hradby. Na břehu trojbarevného moře se potýkají dva býci, bílý a černý, v němž se ukrývá první mangasův život. Další se nachází za mořem, ve třech mangasových sestrách ježibabách, hnízdících na devíti rudých stromech. Tři laně u východních jezer by útočník musel zabít jediným šípem, té prostřední vyjmout z břicha zlatou skřínku a zlomit měděnou jehlu uloženou uvnitř – třetí život.

Čtvrtý život, sud plný brouků, schraňuje mangasova starší sestra. Pátý život – zlaté rybky, které ve spánku hravě vylézají mangasovi z nozder. I tak by ale mangas ještě dokázal bojovat. Pokud by ho však někdo přece jen přemohl, mangase by pomstil jeho bratr láma-zaklínač, matka čarodějnice s tesáky od země do nebe a synek.

Gesar mangasovy životy zničil, příbuzné odstranil, protivníky zahubil.

Netvorův syn prosil chána o život a o to, aby se Gesar sám stal jeho otcem. Chán přislíbil, dozvěděl se od kluka nezbytné informace, a pak mu srazil vaz.

Krásná Arlan svému zachránci, milovanému chánu Gesarovi, připravila slavnostní koláč – a přidala do něho bylinu zapomnění.

7. Za vším vězí nějaká ženská

V době, kdy Gesar relaxoval s nádhernou Arlan v pevnosti zděděné po usmrceném mangasovi, děly se věci… V šarajgolském království vládli tři bratři chánové: Bílý – nejstarší a nejmocnější, Žlutý a Černý. Pro syna Bílého chána hledali nevěstu hodnou vznešeného rodu, nejkrásnější na světě. Vyslali lišku, páva, papouška, jestřába a havrana, aby se poohlédli po kandidátce.

Jen havran, ulítaný a zubožený, se vrátil se zprávou o skutečné, oslnivé krasavici… Rogmo.

Bylo rozhodnuto, chánové vytrhli do Gesarovy země, aby Rogmo odvedli.

Nadarmo starší bratry varoval statečný, rozvážný Černý chán. Aby nevypadal jako zbabělec a sourozence neopustil v nesnázích, vypravil se také na válečné tažení. Věděl, že ač není Gesar doma, jeho hrdinný bratr Cas Čicher, jeho přátelé a třicet bohatýrů bude Rogmo chránit. Ačkoliv byli v šajargolském vojsku dobří, čestní bijci, útok na Gesarův kmen stál tři chány mnoho sil. Chrabře válčili Gesarovi bojovníci, leč jeden po druhém hynuli, i oddaný Cas Čicher, jehož duše se po smrti proměnila v bílého jestřába…

Posílali pro Gesara, svého pána přivolávala zoufalá Rogmo. Neváhala se chopit zbraně a s odhodláním čelit nájezníkům.

Její odpor byl zlomen, Bílý chán ji odvlekl jako příští manželku svého syna. Ještě stačila poslat zprávu po jeřábech – převtělených sestrách chána Gesera.

I tak bylo těžké zlou zprávu doručit: Arlan se všemi způsoby včetně čárů snažila Gesara udržet v nevědomosti a u sebe v manganově paláci. Doma se zatím v Gesarově jurtě rozvaloval strýc Coton…

8. Vítěz nad vítězi

Gesarovy sestry s obtížemi předaly poselství a spolu s kající Arlan doprovodily rozzuřeného chána na odvetnou výpravu.

Gesara čekala zpustošená zem, padlí druzi a Cas Čicher. Gesar tvrdě potrestal zrádného Cotona. Nechal strýce několikrát za sebou sežrat, strávit a vykálet jeho vlastním koněm. Až pak se pustil za třemi šajargolskými chány.

Několik jejich nejlepších bojovníků porazil v soubojích, ale do ležení Bílého chána přišel v oblíbeném přestrojení za zavšiveného usmrkánka.

Začalo střetnutí, v němž Gesarovo válečnické umění a sílu podpořily lsti, kruté žerty a kouzla. Stálo životy všech tří bratrů, jejich synů a bohatýrů. Srdce moudrého, odhodlaného Černého chána nechal Gesar sníst jestřábovi – duši Case Čichera. Ale Gesarův bratr už netoužil po bolestném lidském údělu; přijal odměnu za svou oběť a stal se nebešťanem.

Nešťastná Rogmo dopadla nejhůř. Protože nakonec přijala sňatek se synem Bílého chána, zlomil jí Gesar ruku a nohu a provdal ji za osmdesátiletého pastýře ovcí. Rogmo proklínala, kudy chodila, až se žalem utrápila. Pekelní ďáblové ji potrestali za rouhání: dolní polovinu těla naložili do ledu, hrudník vhodili do řeky, útroby naložili do sudu. Její duši proměnili v ptáka, žlutou třasořitku, a zavřeli ji do roztrhaného černého stanu.

Až na prosby šlechetného Case Čichera jí Gesar odpustil, vrátil Rogmo lidskou podobu a se svým kmenem šťastně odkočoval na Zlatou step…

Z odkazů:

Chán Geser, vládca desiatich svetových strán. Praha: DharmaGaia, 1994.

Geser: Burjatskij geroičeskij epos. Přel. Vl. Solouchin. Moskva: Sovremennik, 1988.

Jambian Gyamco: Thangka paintings: an illustrated manual of the Tibetan epic Gesar.

Beijing: China Pictorial Publishing House, 2003.

Alexandra David-Neel: The Superhuman Life of Gesar of Ling. Boston: Shambhala, 1987.

http://www.bu­ryatmongol.com

http://en.wiki­pedia.org/…f_Kin­g_Gesar

http://www.ti­betinfor.com.cn/…zt/ge­saer_en