Trubička života

Švýcarská firma Vestergaard Frandsen vymyslela trubičku LifeStraw, která může pomoci rozvojovému světu. Je to přenosná čistička pitné vody, která stojí pouhé dva dolary. Může zabránit nemocem, jako je tyfus či úplavice, které v rozvojovém světě zabijí ročně dva miliony lidí. Použít se dá i po katastrofách, jako jsou tajfuny či zemětřesení. Více než miliarda lidí, asi jedna šestina světové populace, je dnes bez přístupu k zdravotně nezávadné vodě. Kolem 6000 lidí denně umírá v důsledku nemocí kvůli konzumaci znečištěné vody. Patří mezi ně břišní tyfus, cholera, salmonela a mnohé další. LifeStraw je malé nenákladné zařízení, které by se mohlo stát jedním z největších zachránců lidských životů v historii. Jde o 25 centimetrů dlouhou plastovou trubičku o průměru necelé tři centimetry, která obsahuje filtrovací zařízení. Užívá se na pití vody jako běžné brčko. Na rozdíl od drahých čističek vody, které vyžadují zdroj elektrické energie, jež také není v mnoha oblastech třetího světa dostupná, si LifeStraw bude moci dovolit téměř každý. Jeho cena je podle serveru Gizmag pouhé dva americké dolary, a navíc byl konstruován tak, aby neobsahoval žádné pohyblivé části vyžadující elektrickou energii. Energii, která je potřebná k průchodu vody filtrovacím zařízením, vyvíjí sám člověk sáním. Zpracovat s ním má jít 700 litrů vody, tedy tolik, kolik zhruba potřebuje člověk k pití za jeden rok. V této chvíli je zařízení stále ve fázi prototypu, který ale již úspěšně prošel řadou nezávislých odborných testů.

Jak to funguje? Voda po nasání člověkem prochází nejprve dvěma textilními filtry, které slouží k zachycení větších částic nečistot. Pak následuje komůrka s jódem napuštěnými zrnky, kde dochází k zabíjení bakterií a virů. V další komůrce pokračuje proces likvidace škodlivých látek jódem. Granulované aktivní uhlí v poslední komůrce odstraňuje zápach jódu a zároveň likviduje parazity, kteří nebyli dosud zničeni. Laboratorní testy ukázaly slibné výsledky – voda filtrovaná s pomocí LifeStrawu měla lepší kvalitu než voda tekoucí z kohoutků v mnoha rozvojových zemích a zařízení bylo účinné jako ochrana před průjmovými onemocněními a cholerou.

Umělá paže jako z Hvězdných válek

Vrátit se k plnohodnotnému životu by měla lidem s amputovanými pažemi pomoci kybernetická ruka, na které v projektu Cyberhand pracují evropští vědci. Bionická ruka má nejen všechny funkční prsty včetně palce, ty by ale měly být také schopny cítit. Použity jsou i syntetické šlachy, které probíhají každým prstem. Díky tomu je potřeba k ovládání ruky pouhých šest motorků. Se zbytkem paže a nervovým systémem komunikuje ruka prostřednictvím implantovaných elektrod.

Chodící kostra

Japonští vědci vyvinuli na univerzitě ve Tsukubě robota, který je jakousi vnější kostrou lidského těla. Na zadní části má jednotku, jež se učí pohyby svého uživatele, bioelektrické senzory sledují signály, které mozek člověka navlečeného do kostry vysílá do svalů. Kostra pak reaguje skoro v tom okamžiku, kdy uživatel na určitý úkon byť jen pomyslí. Kostra tak může pomáhat starým či nepohyblivým lidem v pohybu nebo dokonce ve zvedání těžkých věcí.

Tančící robot

Robot, kterého vymysleli na japonské univerzitě Tohoku, měří 165 centimetrů. Sukně zakrývá podvozek se třemi koly a přístroje. Nejdůležitější jsou senzory v trupu, které mu umožňují předvídat kroky partnera a přizpůsobit se jim. Profesor Kazuhiro Kosuge tvrdí, že robota bude možné využít i k praktičtějším věcem, než je tanec. Interpretací pohybu uživatele a odhadováním, co chce, může robot pomáhat nemocným či starým lidem, kteří špatně mluví.