Štěpán Kopřiva pod palbou

Nebude to bolet, jen to trochu… mimochodem, kolik asfaltu bylo spotřebováno? A kolikrát byla během psaní zhlédnuta Buffy?

Právě zažívám velice silný pocit déjá vu.

K čemu se při parašutistickém výcviku používají kočičky, jaká je výše hrubého národního produktu Botswany a jak zní modlitba k Bruci Campbellovi?

K pilování plurálu, 13,8 miliard, „Ach synku, synku, oral-li jsi“.

Gratulace k úspěchu Asfaltu! S jeho zápletkou nás už seznámily recenze i řada kladných ohlasů. Jaký byl ovšem průběh jeho vzniku? Byly nějaké zádrhely, či šlo vše hladce a příští rok se chystáš do Švédska změnit literární historii?

Myslíš jiné zádrhely než moje idiocie, lenost, špatný odhad a neustálé narážení na řemeslné limity? Ne, žádné nebyly. Šlo to jako po másle.

Koho si představuješ jako ideálního čtenáře, nebo příjemce, svých děl?

Plešatého a s brejlemi. Nápadně charismatického. Viditelně kulhá, na pravé ruce má čtyři prsty a na levém oku prvorepublikovou vilu Lídy Baarové.

Kvalitní literatura, jak pravil už Tolkien, rozvíjí slovní zásobu. Podle tohoto měřítka je Asfalt kniha roku (např. pro popis prostitutek jsi použil 73 přívlastků). Co děláš pro to, aby ti nezdegenerovala z….á slovní zásoba?

To řekl Tolkien? To mi na tvůrce jeho formátu připadá nějak moc… inteligentní. Ale otázka je to dobrá. Hlavně proto, že se na ni dá jednoduše odpovědět: člověk by měl číst, poslouchat, jak lidi mluví (v hospodě, tramvaji, na Václaváku; vnímat barvu výraziva, kadenci, strukturu) a snažit se vyhýbat línému psaní. Taky hodně cvičit, pít mléko a jíst nemluvňata.

Při čtení se na čtenáře vyvalí stovky narážek a odkazů a skutečně vtipných přirovnání, těžících nejen z popkultury. Kolik bys zaplatil za likvidaci člověka, který by tě nutil udělat poznámkový aparát, a jak by podle tebe vypadal (aparát, nikoliv člověk)?

Nejvyšší morální kapacity světa se shodly na tom, že platit někomu za vraždu je špatné. Čili bych ho musel zabít sám. A jak by vypadal aparát? No, to jsme se měli toho chlápka zeptat, než jsem ho oddělal, teď už je trochu pozdě, že?

Ne každý je Kuffenbach. Poraď svým čtenářům – jak nejlépe přesvědčit démony, že je člověk perspektivní kolaborant?

Stejně jako revizory MHD: orálním sexem.

Na tvém kontě jsou nejen romány a povídky, ale také bohatá publicistická činnost, komiks, filmové médium… Jsi prostě renesanční člověk. Na které své dílo jsi nejpyšnější a se kterou oblastí bys chtěl být spojován nejvíc?

„Dílo“? Myslím, že žádný příčetný člověk, který se pohybuje v popkultuře, nemůže odpovědět jinak než slovy Johna Cleese: „Ále, všechno bych to nechal shořet.“

Kuffenbach a jeho komando, a zcela nepochybně i Chorozon a Sytry jsou kucí sympatický (na rozdíl od hrdinů Zabíjení nebo Nitra) snad každému. Je nějaká postava, která byla záměrně projektována tak, aby si ji čtenář oblíbil, případně znechutil? Jakým způsobem jsi vůbec vytvářel hlavní postavy?

Co se týče projektování postav, asi nejsem ta pravá osoba, protože já si doteď myslím, že Keller a Hackenbruder jsou sympaťáci jak řepa. Co se hlavních figur Asfaltu týče, připravoval jsem je jednoduše: rozložil jsem do nich svoje negativní vlastnosti. Naštěstí ne všechny, takže mi jich pár zbylo na dalších několik desítek knížek.

Krom různých bum prásk hraček má v románu zcela zásadní pozici Lego. Jedná se o trauma z dětství? S jakým Legem si hraješ, případně bys toužil si hrát?

Nějaké Lego jsem měl, ale jaké, to už si fakt nepamatuju. Ale měl jsem kamarády, co po něm prahli naprosto sžíravě – a to si pamatuju dobře.

Většina Asfaltu se odehrává v pekle, kdy jde o čtení vtipně krvavé, menší část pak v našem světě, kdy jde o čtení vtipně depresivní. Neuvažuješ o tom, že by už bylo na čase napsat něco, kde by byl poměr obou složek obrácený? Ambiciózní, brutálně efektivní psychologizující sci-fiüber nářez?

Psaním něčeho, co člověka nezajímá, zaprodáváš svoji duši. A jako člověk, co drtí televizní seriály pro prachy, vím, o čem mluvím: zaprodávání vlastní duše je super.

Facebook a Asfalt…co bys řekl na toto spojení?

Facebook je sociální síť budoucnosti, která v této chvíli propojuje přes dvě stě milionů lidí, a díky ní se o Asfaltu dozvědělo, no, nechci přehánět, ale určitě nějakých skoro i možná patnáct osob. Takže na toto spojení říkám: ROZHODNĚ ANO!

Satanisti jsou všude. Jak to z tohoto pohledu vidíš se šancemi Asfaltu u Akademie?

No já už jsem jednu cenu Akademie dostal, ale nešťastnou náhodou jsem ji rozbil. Takže já asi nejsem ten správný člověk, kterému by podobná pocta měla být udělována. Ona je ta cena taková křehká. Párkrát do ní nešťastnou náhodou střelíš flusbrokem a je po ní.

Co pokračování? Ať už románové, nebo povídkové? Asi nejsem sám, kdo by rád věděl, jak dopadla Karen či co dělal Kuffenbach pro vykoupení svého komanda…

Já jsem vždycky říkal, že další díly se budou jmenovat Beton a Cement a že dohromady budou tvořit epickou fantasy ságu Stavební materiály, ale pak jsem zjistil, že tomu pár lidí věří. Takže už to neříkám.

Bude ještě nějaká limitovanější edice (podle vzoru DVD s Pánem prstenů)? A pokud ano, o čí kůži bys uvažoval pro vázání? Pavlovského?

Je fakt, že v tom případě bychom mohli udělat docela vysoký náklad.

Ideální filmová podoba Asfaltu: obsazení, režie atd.

Režie? Já nevím, třeba Takashi Miike. Narvaný koksem Sama Peckinpaha a kofeinovým klystýrem Tonyho Scotta. I když je fakt, že takhle naspeedovanému monstru by hned první natáčecí den explodovalo srdce jako protitanková mina.

Už to budou tři roky od skvělého Nitra. Máš v této oblasti nějaké plány do budoucna? A jaké vlastně byly ohlasy v zahraničí?

Odpovím na oba dotazy jednou větou: pracuju teď na něčem s jedním Italem, ale plán téhle pětiletky asi nesplníme.

Tvá tvorba bývá poměřována Kulhánkem. Dokonce jsem zaslechl cosi o kříženci Sartra a Kulhánka. Jak bys svá díla popsal ty sám a s kým by ses zkřížil nejraději?

Já bych nejraději zkřížil paprsky. A svou tvorbu popsal černým nesmyvatelným fixem.

Kdybys měl stvořit vlastní životopis – jakou by měl mít formu a jeho vztah k realitě?

Já vlastní životopis netvořím, JÁ HO ŽIJU! (Bylo to dostatečně zenové?)

Když se ohlédneš za svou kariérou, jaký je rozdíl mezi Kopřivou vzor 04 (Zabíjení) a 09 (Asfalt)?

Líbí se mi, jak ta otázka láká, abych se zařadil po bok všech zmatenců, co propadli iluzi, že jsou ohromně významní, a vehementně v rozhovorech blábolí o svém životě, nitru, zážitcích, inspiracích a dalších kravinách. Podle mě (což čtenáři z mých odpovědí už asi tak nějak pochopili) ve výsledku není důležité, co si autor myslí nebo jak co zamýšlel. Klíčovější je čtenářská interpretace, to, co se děje v příjemcově hlavě, jak si co vyloží, co si pod čím představí. Což vychází z toho, že současná popkultura je daleko víc postavena na hallovském modelu dekódování než dřív.

Jakou otázku bys nejraději položil: Bohu, Whedonovi, čtenáři Asfaltu?

Boha zabil Nietzsche, takže od něj se toho už moc nedozvíme, Whedon na všechny mé otázky odpovídá už jen tím, že je, a čtenář Asfaltu je městský mýtus.

Ideální odpověď Googlu na dotaz STEPAN KOPRIVA?

Na váš předmět vyhledávání nebyl nalezen žádný odkaz.

Osoba, kterou bys na těchto stránkách nejradši urazil?

Nejraději nějakého inteligentního člověka… ale ti Ikarii bohužel nečtou.

Děkuji za rozhovor… mimochodem, kolik asfaltu bylo spotřebováno? A kolikrát byla během psaní Zhlédnuta Buffy?

Právě zažívám velice silný pocit déjá vu.

---

Román Asfalt se řadou knihkupectví prohnal tak rychle, že na knižních pultech nestačil ani ztvrdnout, však je také kalený krví. Inu, jeho autor už má něco za sebou a je to znát. Ctěného čtenáře vystavil soustředěné palbě hlášek, popkulturních odkazů, monstrózní akce, ještě monstróznější psychologie a několika mazlivě zvrhlých scén. Mnoho lidí, z oficiálních i oficiálně neoficiálních míst, jistě zatoužilo vystavit palbě, tentokráte otázek, zase váženého autora. Třeba inkvizice. Nebo časopis Ikarie. Následující rozhovor se pokouší zprostředkovat šílený spád a atmosféru Kopřivova díla, nenechte se tím zaskočit…