Narodil se 8. května 1955 ve slovenském Prešově. Je ženatý. V letech 1976–82 studoval na Akademii výtvarných umění v Praze, ateliér figurální malby u prof. Jana Smetany. Spolu s Martinem Němcem a dalšími výtvarníky založili výtvarnou skupinu „Civilizačních impulzivistů“. Ceny: AKADEMIE SFFH Cena Akademie SF 2004, 2005, 2006 v kat. výtvarník. Cena evropské asociace SF za rok 2002 jako nejlepší evropský výtvarník.

---

Dostal jsi potřetí cenu Akademie. Co to pro tebe znamená?

Samozřejmě mě to velice těší. Nečekal jsem to v současné konkurenci.

Narodil ses v Prešově, jsi tedy Slovák?

V rodném listě jsem měl až do rozdělení republiky uvedenou českou národnost, pak jsem musel znovu potupně žádat o občanství. Touto zkušeností jsem si své nacionální pocity natrvalo vyřešil.

Jak se člověk stane akademickým malířem a co to vlastně znamená?

Normálně – vystuduješ uměleckou akademii :-) A znamená to, že se budeš muset celý život starat o svou obživu úplně sám s pomocí naprosto nepraktického řemesla. Je to vhodný způsob pro milovníky adrenalínu. No a co mi škola dala? Především nás tam nikdo nenaučil malovat, protože to často neuměli ani profesoři. Důraz byl tehdy kladen na politickou výchovu. Doufám, že v tomto ohledu jsou dnešní studenti na tom lépe.

Kdy jsi začal malovat?

Tak jako všichni – v předškolním věku, pouze mi to dýl vydrželo. Měli jsme tenkrát dost malý byt, takže mně za dětský pokoj sloužila koupelna . Jako sedátko výborně posloužil záchod a jako stolek na malování, vedle stojící pračka. Tam jsem si čmáral první rakety a kosmonauty, hrady a rytíře . Asi mi chtěl osud takto naznačit, že malování je jakýsi způsob očisty.

Kdo je nebo spíš byl tvým vzorem mezi malíři?

Těch by bylo hodně. Silně mě ale ve třinácti poznamenal Kája Saudek. Svou osobností dokázal povýšit obyčejný kreslený seriál v něco tak úžasného, jako je komiks, a zbláznit tím několik dalších generací. Už byl v Ikárii s ním rozhovor?

Proč se věnuješ právě SF?

Protože jsem SF měl rád od dětství. Na základě této četby mi připadalo úžasné, jak lidstvo dospělo až k branám kosmického technoráje, který vyřeší navěky všechny jeho problémy, a já mohu na vlastní kůži sdílet tento zářný osud. Můj stav okouzlení svou dobou trval až do roku 68. Tento rok pak naštěstí vyléčil z iluzí nejen moji generaci. Začalo mě naopak zajímat katastrofické sci-fi, jako jediné pravdivé vyjádření rozporuplného lidského nepozivistického vývoje. S fantasy žánrem to bylo u mě složitější, protože k nám zvenku téměř nepronikl. Takže až pan Tolkien mi v polovině 80. let udělal v hlavě pěkný vítr a postaral se, abych odklonil úspěšně nastartovanou uměleckou dráhu tímto směrem.

Používáš jen normální malířské techniky (olejomalba a pod.), nebo využíváš i počítačové programy? Jaké a proč?

V posledních letech se specializuji téměř výhradně na digitální malbu. Pro mou práci je díky své pružnosti nejvýhodnější malířskou technikou. Navíc svým charakterem připomíná i olejomalbu, kterou mám rád. S computery jsem se začínal sbližovat už na počátku 90. let, dalších deset let jsem čekal na to, až s nimi bude alespoň trochu kloudná řeč ohledně malování. Na druhou stranu i díky computerizaci malířství došlo k velkému boomu scifi a fantasy malby a na západě začalo vycházet přehnaně velké množství knih a manuálů pro začínající výtvarníky v tomto žánru. Sci-fia fantasy malba se tam stává jedním z oficiálních malířských směrů mladší generace. Klasické techniky jsou samozřejmě nesmrtelné, a hned jak zreziví počítače, se opět vrátí na scénu. :-))

Ví se o tobě, že máš rád komiks, děláš ho? Když ne, tak proč?

Jak jsem naznačil, k ilustrování knih jsem se dostal právě od komiksu. Fascinovala mě jeho dynamika i charakter tolik blízký filmovému žánru. Člověk si může sám na koleni vytvářet vlastní „velkofilmy“. Komiks má originální schopnost syntetizovat třeba i tu „ nejinfantilnější banalitu s nejhlubšími archetypálními paradigmaty“, jako žádné jiné vizuální umění. Problém je, že tento žánr, pokud má být na úrovni, vyžaduje stoprocentní nasazení, a to na našem malém českém rybníčku nemá kdo výtvarníkovi zaplatit.

Děláš hodně obálek. Myslíš si, že bys měl k tomu znát celou knihu, nebo ti stačí jedna scéna, podle které namaluješ obálku?

Možná by bylo ideální si knihu v klidu přečíst, a pak už jen čekat, až přijde nějaká inspirace. To by se mi docela líbilo, na to ale většinou není dost času. Člověk musí znát i jiné způsoby, jak se co nejrychleji seznámit s obsahem knihy, a zjistit tak, co na obálku namalovat. Vliv pro výběr scény má na mě mnoho věcí, v neposlední řadě i literární styl autora, jak pracuje s příběhem i jazykem, jak dalece se věnuje reálným popisům apod. To je na dlouhé povídání. U některých autorů stačí projít pár stránek a člověk naráží na jeden zajímavý nápad za druhým, u jiných projíždíš celou knihu několikrát, a není co zajímavého namalovat. Vůbec to přitom ale nesouvisí s kvalitou textu.

Stačíš při své práci ještě číst knihy? Jaké máš nejraději?

Četl jsem hodně do doby, než jsem se začal naplno věnovat ilustracím. Delší dobu mi už ale na nezávazné čtení nezbývá čas, protože pracuji hluboko do noci. Znáš to o té kovářově kobyle… Dřív to byl vždy příjemný požitek.

Co tvá volná tvorba? Dají se dnes prodávat obrazy? Může z toho být malíř živ?

Pokud se jedná o olejomalbu, tak spí hodně tvrdě. Není čas ani energie, všechno spolkne práce na knihách. Obrazy jsou navíc jen těžko prodejné. Do pěti let budeme mít místo nich pověšeny na zdech bytů už jen LCD panely. Klasický obraz nevyhovuje informačně explozivní současnosti.

Kterému autorovi bys rád ilustroval knihu? Jakou a proč?

No jak jsem se zmínil, tak k fantasy jsem se dostal přes Tolkiena a primární byla touha ilustrovat jeho knihy. Od toho přání jsem se už ale stačil odpoutat. Dobrá nabídka je v tomhle směru asi nereálná. Jsem rád i za to, co dělám běžně.

Prosadil ses v zahraničí?

Pokud tím myslíš to, že o člověku venku trochu vědí, tak zřejmě ano. Internet je v tomhle směru mocný nástroj. Rozhodně se z toho nedá zbohatnout ani zpychnout, protože ve SF je poslední dobou neskutečně silná konkurence a nadbytek vynikající produkce. Udělá mi radost každá kniha, která tam s mou obálkou vyjde. Za svůj největší zahraniční úspěch ale považuji zařazení do prestižní světové ročenky fantazijního umění Spectrum 14, která má vyjít koncem roku. Vybrali si tam ilustraci, kterou jsem dělal pro německé vydání Lukjaněnkovy Noční hlídky.

Na čem děláš právě teď?

Momentálně dělám nejvíc pro ostravský Fantom print, a právě jsem odevzdal obálky k Silkeho cyklu Posel smrti a k cyklu Převtělení od Fiony McIntosh. Začínám pracovat taky na návrhu nového puzzle pro Weltbild. Bokem si dělám alespoň menší svoje projekty, které nezaberou tolik času. Jedná se o další obrázky do cyklu katastrofických visions. Také chci v nejbližší době zprovoznit svou novou virtuální galerii. Už se na ní pracuje.

Co bys doporučil začínajícím malířům a ilustrátorům?

Pokud vůbec můžu něco radit, tak snad aby se připravili na hodně, ale opravdu hodně drsný job, nejtěžší je vydržet :-))

Díky za rozhovor a trpělivost.