UMĚLÁ KONČETINA BY TAK MOHLA NAPŘÍKLAD PROVÉST OPERACI SLEPÉHO STŘEVA U ČLENA POSÁDKY LETÍCÍ K MARSU. ZRUČNÝ CHIRURG BY ZE ZEMĚ VEDL NA DÁLKU MECHANICKOU RUKU SE SKALPELEM.

Jaderný fyzik Dr. Otto Octavius „bosou nohou dráždil chřestýše“ – alespoň ve filmu Spider-Man 2. Svůj mozek napojil na čtveřici mechanických „chapadel“ vybavených jejich vlastním rozumem a pak se pustil do manipulace s jaderným materiálem. Smůla nechodí po horách, ale po lidech, a došlápla si i na doktora Otta. Při poruše „inhibitorového čipu“ získala chapadla nadvládu nad Octaviovým mozkem. Tak se zrodil dr. Octopus – bestie terorizující celé město.

CO JE BMI?

Jakkoli jsou filmy o nejrůznějších „manech“ obvykle vycucané z prstu, vize Dr. Otta Octavia má překvapivě mnoho společného se zařízeními, která dnešní neurologie obvykle označuje zkratkou BMI. Ta vznikla z anglického „brain-machine interface“ a používá se pro jakési tlumočníky mezi lidským mozkem a strojem. Věda se BMI zabývá především proto, aby zajistila komunikaci člověka s mechanickými zařízeními, jež by nahradily nefungující či chybějící končetiny. Posledních pět let bylo v této oblasti bádání nadmíru dramatických. Princip BMI je jednoduchý. Vědec nejprve nějakým způsobem zjistí, co se děje v oblasti mozku určené k řízení pohybu končetin, když člověk pohne rukou dopředu, doleva, doprava. Které nervové buňky se uvedou do akce a které naopak usnou? To se dá zjišťovat „na dálku“ prostřednictvím elektrod přichycených k hlavě nebo „přímo“ elektrodami voperovanými do mozku. Každé technické řešení má svoje mouchy. „Čepice“ z elektrod má sníženou citlivost. „Dráty v mozku“ zase hrozí zánětem a dalšími zdravotními komplikacemi. Nakonec ale můžeme získat vzor nabuzených neuronů typický pro jednotlivé dílčí úkony. V té chvíli „umíme číst mozek“. Pak už nezbývá nic jiného, než po odhalení typického „vzoru vzruchů“ v mozku vydat příslušný povel mechanickému zařízení. To už za nás práci odvede samo.

OPICE SAHÁ NAPŘÍČ KONTINENTEM

Pokusy probíhají nejen na opicích, ale i na lidech, kteří se pro podobný výzkum sami dobrovolně přihlásili. Někdy honí člověk či zvíře po monitoru kurzor počítače a „klikáním“ na ikony vydává nejrůznější příkazy. Jindy může přímo ovládat třeba mechanickou paži. Například muž ochrnutý po celém těle si dokázal po předchozím tréninku pomocí BMI podat mechanickou rukou k ústům jablko a ukousnout z něj. Signál lze samozřejmě bez omezení přenášet a člověk může ovládat elektronickou paži, která je od pěj na míle daleko. Například signál z mozku opice sedící v New Yrku byl po dekódování a překladu do povelů pro mechanické zařízení zaslán internetem do Los Angeles. Tamější umělá paže ho bez problému poslechla. Opice tedy šátrala mechanickou rukou doslova „napříč Spojenými státy“.

Přesto se zdají možnosti současných BMI silně omezené. Jsou s to splnit nejvýše jednoduché úkoly typu „přines, podej, podrž“. Druhá generace BMI na tom bude o poznání lépe. Vzorem jí bude tak trochu právě chapadlo Dr. Otta Octavia. Nová mechanická zařízení ovládaná pomocí BMI by měla být „polointeligentní“. To znamená, že by měla mít své vlastní „inteligenční centrum“, které by dále rozvíjelo relativně jednoduché povely přicházející z mozku. Zároveň by korigovalo režim práce podle podnětů z okolí. Toto centrum bude vybaveno standardními „prográmky“, jež se na příslušný popud uvedou do činnosti a odvedou s končetinou práci. Představte si například, že si koupíte program, který s vaší mechanickou paží přehraje na klavír bez jediného kiksu Beethovenovu skladbu „Pro Elišku“. Repertoár ale bude zřejmě podstatně širší. Umělá končetina by tak mohla například provést operaci slepého střeva u člena posádky letící k Marsu. Zručný chirurg by ze Země vedl na dálku mechanickou ruku se skalpelem.

Na rozdíl od filmového Dr. Octavia nám nehrozí, že by se umělá ruka zmocnila nadvlády nad naším mozkem. Přesto bychom si měli „chytrou končetinu“ prostřednictvím BMI pečlivě hlídat. Ruka, které bychom dopřáli příliš mnoho volnosti, by se dostávala do situací, kdy by si nevěděla rady. Pak by se „zasekla“ v sérii donekonečna se opakujících nesmyslných pohybů. A to by bylo například při již zmíněné operaci slepého střeva na dálku docela nepříjemné.